Do Čech a na Moravu přišli templáři asi 60 let po johanitech a přibližně 30 let po německých rytířích. Někdy ve 30. letech 13. století, snad roku 1232. Přesto si během svého asi osmdesátiletého působení u nás stačili vybudovat čtyři komendy – v Uhříněvsi, Jamolicích, Čejkovicích a hrad Templštejn – a získat rozsáhlé majetky. Na Moravě je jejich přítomnost zmapována o něco lépe. První nepřímá zmínka o nich pochází z roku 1241 v souvislosti s vpádem Tatarů do Slezska, bitvou u Lehnice a následným tažením přes Moravu do Uher. Tato událost se týká komendy v Čejkovicích. Komenda v Čejkovicích byla nejvýznamnější z majetku templářů u nás. Její stavbu tu započali templáři asi ve 40. letech 13. století. Ve stejném období byla také vydána listina břeclavského údělného knížete Oldřicha, který v ní zmiňuje svůj dar čtyř usedlostí v Rakvicích templářům v Čejkovicích. Moc a bohatství řádu se ale staly trnem v oku světským vladařům, které vedl francouzský král Filip IV. Sličný. Navíc templáři nepodléhali nikomu, pouze papeži. Když papež Klement V. vyslyšel Filipovy požadavky o exkomunikaci templářů, začalo v pátek ráno 13. 10. 1307 (odtud prý smolný pátek třináctého) rozsáhlé zatýkání templářů.